V dnešní pandemické době, ať už se zrovna nacházíme v nouzovém stavu nebo mimo něj, slýcháme apely na zaměstnavatele, aby v co největší míře umožnil výkon práce z domova (home office). Zároveň se již v současné době jedná už o jeden ze standardních benefitů pro zaměstnance. Je proto dobré vědět alespoň základní informace, jak to s home office je podle zákona.
Přestože pandemie již nějakou dobu trvá, v zákoníku práce se v tomto směru nezměnilo téměř nic. Stále tedy platí, že home office nelze zaměstnanci jednostranně nařídit, na práci z domova se lze se zaměstnancem pouze dohodnout.
Z praktického pohledu rozdělujeme 2 formy výkonu práce z domova. Rozdíl mezi tzv. plnohodnotným a neplnohodnotným home office se nachází v ust. § 317 zákoníku práce.
Plnohodnotný home office podle tohoto ustanovení znamená, že zaměstnanec, který vykonává práci podle dohodnutých podmínek mimo pracoviště zaměstnavatele, si sám rozvrhuje svoji pracovní dobu. Zaměstnanec si tedy v tomto režimu může pracovní dobu nastavit podle svojí potřeby, nicméně dopadají na něj určitá omezení. Například mu nepřísluší mzda nebo náhradní volno za práci přesčas ani náhradní volno nebo náhrada mzdy anebo příplatek za práci ve svátek. Pokud dá zaměstnavatel zaměstnanci takovou volnost, je vhodné si s ním dohodnout některé základní mantinely (např. aby si zaměstnanec nerozvrhoval práci na noční dobu, dosažitelnost alespoň v určitém časovém okně pro předání úkolů apod.). Pokud bude práce vykonávána na jiném místě, než je místo výkonu práce zaměstnance podle pracovní smlouvy, je potřeba se na takovém místě dohodnout písemně, protože výkonem práce z domova vlastně dochází ke změně (doplnění) základní náležitosti pracovní smlouvy.
Zákoník práce nedává zaměstnavatelům žádné „úlevy“ ani z pohledu BOZP, takže i domácí pracoviště zaměstnavatele musí být bezpečné a nesmí ohrožovat zdraví zaměstnance. Za tímto účelem je nezbytné, aby zaměstnanci předem prošli školením BOZP na výkon práce z domova. Z pohledu případných pracovních úrazů je nutné, aby si zaměstnavatel zajistil souhlas zaměstnance se vstupem na jeho domácí pracoviště, protože bez něj nebude schopen pracovní úraz vyšetřit. Konečně pokud by zaměstnancům vznikly s výkonem práce z domova nějaké prokazatelné náklady (které nemusí být snadné vyčíslit), je zaměstnavatel povinen jim je nahradit. Z pohledu daní může být problém v tom, že podle názoru generálního finančního ředitelství nelze některé tyto náklady pro účely osvobození od daně a dalších odvodů paušalizovat. Předcházet těmto (zejména administrativně neúměrným) problémům lze např. tak, že zaměstnavatel bude z poskytnuté náhrady odvádět všechny odvody.
Tzv. neplnohodnotný home office se liší v tom, že v tomto režimu je to zaměstnavatel, kdo rozvrhuje zaměstnanci pracovní dobu. To může být vhodné především tehdy, pokud je nutné zajistit kooperaci některých týmů zaměstnavatele, dostupnost zaměstnanců během dne v klasických hodinách apod.
Na takový home office se neuplatní výše uvedené odchylky podle ust. § 317 a jediný rozdíl oproti práci v kanceláři je v tom, že zaměstnanec pracuje doma. I v tomto případě platí výše uvedené o školení BOZP, sjednání si možnosti vstupu na domácí pracoviště zaměstnance alespoň pro účely šetření pracovního úrazu a povinnosti zaměstnavatele k náhradě případných nákladů zaměstnance.
V obou případech je možné základní pravidla výkonu práce z domova upravit ve vnitřním předpisu zaměstnavatele (např. na jakou dobu se home office poskytuje, kdo ho schvaluje, jaká předchozí školení jsou nutná pro jeho umožnění, kde a jak se o něj žádá apod.), nicméně určité aspekty ve vnitřním předpisu upravit nelze (vnitřním předpisem nelze stanovovat zaměstnanci nové povinnosti).
Podle počtu zaměstnanců se tak jeví jako vhodnější případná kombinace vnitřního předpisu a dohody o konkrétních podmínkách, která se uzavře s každým zaměstnancem zvlášť. Další možností je mít podmínky výkonu práce z domova upravené pouze v dohodě, bez vydání vnitřního předpisu.
Přestože je již i možná díky pandemické době home office ve firmách poměrně dost rozšířený, ukazuje se, že ne všichni mají správně podmínky pro práci z domova nastavené. Dobré je si proto znovu ověřit, jestli vše sedí podle „paragrafů“.
autor článku Mgr. David Šupej — advokát — pracovní a IT právo
Chcete dát vědět, až napíšeme další inspirativní články? Napište nám vaši e-mailovou adresu a my se vám každý měsíc připomeneme.
