Teambuilding je známý jako efektivní nástroj pro zlepšení vztahů na pracovišti. Dokáže ale mnohem víc. Umí vám posvítit na příčinu toho, co vám v kolektivu drhne, a nastavit mechanismy, jak to vyhladit. V následujícím článku se dozvíte, jak při organizaci postupovat, na co si dát pozor, kdy to zvládnete sami, a kdy je dobré přizvat agenturu.

Začněte od konce.

I když to zní divně, je to zásadní. Zamyslete se nad tím, co má akce přinést. Firmě i lidem. Co se má změnit? Chcete lidi odměnit? Motivovat? Stmelit? Podpořit spolupráci? Nebo najít řešení nějakého problému, který se v týmu objevil? Představte si atmosféru, která má panovat na akci i potom mezi lidmi po návratu. Až potom se vraťte na start, začněte plánovat, a v každém kroku se přesvědčte o tom, že jste v souladu s cíli. 

Jaký je rozpočet?

Možná máte pár stovek na hlavu, možná máte velkorysý budget. Pohybujeme se tedy na škále od “půjdeme večer do hospody na pivo” až po “necháme si celou akci zpracovat na klíč, pojedeme do 4*wellness hotelu a program si necháme ušít na míru”. Každá varianta dává smysl. I u piva vznikají mezi lidmi neformální vztahy, dozvídáte se o sobě nové informace a tvoříte společné zážitky. Samozřejmě pokud vám to budget dovolí a necháte si zpracovat program profesionály, vytěžíte z teambuildingu daleko větší efekt. O tom, co vám to může přinést, se dozvíte v tomto videu.

Místo a termín co nejdříve.

Jakmile budete vědět budget, stanovte termín a najděte místo. Čím dřív, tím líp. Termínově proto, že – zvlášť pokud jedete přes noc, nebo dokonce akce zasahuje do víkendu – máte větší šanci, že se teambuilding vleze lidem do diáře. Místně proto, že květen–červen a září –říjen jsou z pohledu firemních akcí exponované měsíce a hotely mívají velmi brzy velmi plno. Pokud si akci necháte připravit na klíč od agentury, odpadá vám práce s hledáním místa, komunikace s hotelem ohledně jídla, nápojů, konferenčních prostor, místa na program. Jen vybíráte z nabídnutých variant a schvalujete konečnou podobu. 

Program – sami nebo na míru?

V tomto kroku pracujte velmi důsledně s cíli, které jste si v úvodu vytyčili. Pokud máte pár nových kolegů, cílem akce je, abyste se všichni navzájem seznámili, a zároveň je budget na spodní hranici, určitě zvládnete program vytvořit sami. Vygooglete seznamovací aktivity, běžte si zasportovat, naplánujte degustaci vín nebo prohlídku zajímavého místa. Pokud už jste si nastavili sofistikovanější cíl typu zlepšení spolupráce, komunikace, přijetí změny a podobně, je lepší program tvořit spolu s agenturou. Potom se můžete spolehnout na to, že vám akce přinese kýžený efekt. O tom, jak pracuje agentura, a co je její přidanou hodnotou, se dozvíte v tomto videu. 

Tipy na závěr:

• Zvažte fyzické možnosti vašich kolegů. Vy možná běháte maraton, ale ne všichni jsou nadšení sportovci. 
• Naplánujte program tak, aby byl různorodý – troška sportu, kreativního tvoření, logická úloha… 
• Dejte lidem prostor – když budete mít harmonogram nacpaný k prasknutí, lidi to nebude bavit. Chtějí mít i chvilku klidu u piva. Jen tak. 
• Udělejte to hezký. Ať se vaši kolegové cítí opečovaně. Dejte si záležet na místě a jídle (!).
• Po akci si řekněte o zpětnou vazbu, ať víte, co příště udělat jinak. 
• Nečekejte, až bude venku teplo, začněte plánovat už teď. 

Kristýna Šálková – senior lektor teambuildingových akcí

Článek Jak vytěžit z teambuildingu největší efekt se nejdříve objevil na Inspirata.

„Leadership je hodně komplexní disciplína, ale poslední roky jsem se snažila ho spíš zjednodušovat a najít 20 % toho nejdůležitějšího, které, jak říká Paretovo pravidlo, udělá ten 80% efekt. Když teď pomáhám vybírat a rozvíjet lídry, zaměřuju se na základ, kterým je schopnost sebereflexe, zájem o lidi nebo schopnost tvořit vizi.“ 

Celý rozhovor najdete zde:
https://clubco.cz/blog/jak-se-dela-lidr/

Článek Jak se rodí leader? se nejdříve objevil na Inspirata.

„Účast dobrovolná, nebo befelem? Většinou se osvědčuje dát akci více méně povinně, aby lidé přijeli, obzvlášť je-li v pracovní době, což platí u většiny případů. Pak ale nevynucovat účast na jednotlivých aktivitách. Pokud jde o teambuilding coby benefit, je dobrovolnost jasná.“

Celý článek naleznete zde:
https://magazin.lmc.eu/7-veci-ktere-musite-vedet-pred-usporadanim-teambuildingu-aby-dopadl-na-jednicku

Článek Tipy z magazínu LMC: 7 věcí, které musíte vědět před uspořádáním teambuildingu, aby dopadl na jedničku se nejdříve objevil na Inspirata.

Podcast najdete zde:
https://talk.youradio.cz/porady/vim-jak/89-vim-jak-vyuzit-psychologii-leadershipu-jako-akceleratoru-businessu-hana-brezinova

Článek Hanka Březinová v podcastu: Vím, jak využít psychologii leadershipu jako akcelerátoru businessu se nejdříve objevil na Inspirata.

Obecně se dá říct, že ke stresu dochází, když požadavky prostředí přesahují nebo zatěžují zdroje daného člověka. Přeloženo do „lidštiny“ to znamená, že je to jako kdyby vám někdo do batohu přihazoval cihly, až najednou bude ten batoh příliš těžký. Paradoxně si ale tyhle cihly můžeme do batohu přihazovat tak trochu sami. Proč? Protože nám to není jedno. A to je vlastně hned první věc, kterou je dobré si na téma trémy uvědomit. Když mám trému, znamená to, že nám to není jedno – není nám jedno co se stane a jak to dopadne a plyne z obav, které by pravděpodobně nebyly, kdybychom měli věšteckou kouli a dopředu věděli, jak to dopadne. 

Dokud se nám ale tuhle věšteckou kouli nepodaří vynalézt, musíme se spokojit s technikami, které nám sice budoucnost neodhalí, ale alespoň nám mohou pomoct se s ní vyrovnat. Těch technik je celá řada, ale pokud zvažujete, že byste rádi svůj „copingový arsenál“ trochu rozšířili, nabízíme níže pár tipů. 

Některé techniky se vám možná mohou zdát triviální, ale nenechte se mýlit. Řada meditačních technik, relaxačních technik, dechových cvičení nebo třeba využívání kreativity. To všechno můžeme zařadit do kategorie „mind-body copingových strategií“ – což jsou techniky určené k posílení schopnosti mysli ovlivňovat tělesné funkce a symptomy. Právě tyto strategie, podle řady studií, efektivně pomáhají při práci se strachem třeba i onkologickým pacientům. Samozřejmě, že nejsme všichni stejní a nemusí nám vyhovovat nebo fungovat technika, která vyhovuje a funguje jiným. Je ale vždycky dobré vědět, po čem můžeme „sáhnout“ a najít si mezi těmi technikami právě tu, která nám bude vyhovovat nejvíc.

Článek Práce s trémou a nervozitou. 5 tipů, jak se zklidnit. se nejdříve objevil na Inspirata.

Máme radost, že jsou firmy, které se chtějí posouvat a dokážou si říct, v čem vidí svůj růstový potenciál a ještě větší radost máme, když se nám ten potenciál podaří přetvořit v nové dovednosti. 

Na našich workshopech se zaměřujeme na to: 

• Jak vystavět formu prezentace a jak ji strukturovat, aby si posluchač odnesl to, co chceme,
•  jaká úskalí a jaké možnosti nám jednotlivé části prezentace nabízí,
• jak si získat publikum na svou stranu,
• proč je zásadní to, co se stane předtím a po tom, co sdělím to důležité,
• jak podpořit, abychom při prezentování vypadali sebevědomě a jistě – i když si tak třeba sami zrovna připadat nebudeme,
• jak s publikem komunikovat,
• jak pracovat s nervozitou a trémou, 
• jak si získat kredibilitu, 
• jak na aktivní naslouchání a asertivní komunikaci.

Nejen to jsou oblasti, které rozhodují o tom, jak dovední jsme v prezentování.

Zkuste naši zdarma dostupnou přednášku „Prezentuj se jako hvězda aneb umění prodat své myšlenky“ od Hanky Březinové.

Článek Jak na prezentační dovednosti? se nejdříve objevil na Inspirata.

Každý z nás zná hezky vypadající barevnou pyramidu potřeb. K jejímu pochopení nám stačí pouze to, že aby bylo naplněno jedno patro potřeb, musí být naplněné i ty pod ním. Nicméně, tuto teorii už vyvrátil téměř v téže období jiný humanistický psycholog – Viktor Frankl. On sám měl možnost v koncentračním táboře sledovat, jaké pozoruhodné věci jsou lidé schopni vytvořit, aniž by měli naplněny základní životní potřeby jako je potřeba jídla či spánku.

Zkuste se zamyslet i Vy, copak se vám nikdy nestalo, že jste se natolik ponořili do své činnosti, kdy jste úplně zapomněli na pocity únavy či hladu?

No a otázka druhá, když tedy nefunguje Maslowova pyramida potřeb, tak co tedy pak? Co potřebují lidé, aby byli v práci motivovaní? Aby pracovali rychle, pečlivě, s nasazením, přicházeli s vlastními nápady, překonávali překážky a ještě z toho měli radost?

Maslowova pyramida potřeb by na tuto otázku odpověděla asi následovně. Lidé musí mít nejdříve co jíst a pít. Nesmí jim být hrozná zima ani šílené vedro. Když to tak je, neměl by na ně nikdo mířit nabitou zbraní ani jim vyhrožovat, že ublíží jejich rodině. V případě, že je i toto splněno, měli by mít na pracovišti nějakého kamaráda a doma partnera či partnerku… a tak dále.

Pokud nejste otrokář, asi bez problémů splňujete všechny tyto podmínky. Nojo, jenže co tedy dělat pro motivaci svých zaměstnanců dalšího? Praktické tipy, podložené mnoha moderními výzkumy, nám přináší sebedeterminační teorie.

Podle ní je mimo mnoha dalších věcí klíčové, aby vedoucí vytvářel takové pracovní prostředí, které bude podporovat autonomní motivaci jeho podřízených. Jak to může manažer dělat?

• Mít zájem o úhel pohledu svých podřízených.
• Poskytovat zaměstnancům relevantní informace.
• Nastavovat optimálně náročné cíle.
• Podporovat iniciativu podřízených.
• Poskytovat kvalitní zpětnou vazbu.
• Umožňovat pracovníkům, aby si mohli vybírat z několika možností.
• Povzbuzovat jejich uvědomování si vlastních silných kompetencí.

Chcete dát vědět, až napíšeme další inspirativní články? Napište nám vaši e-mailovou adresu a my se vám každý měsíc připomeneme.

Článek A když ta Maslowova pyramida potřeb nefunguje, co teda pak..? Co třeba zkusit sebedeterminační teorii? se nejdříve objevil na Inspirata.

1. technika

Jakožto aktivní hudebník se pokusím stručně přiblížit čtyři způsoby, pomocí kterých se s trémou snažím pracovat já. Hned první možností, pokud nás například čeká prezentace před důležitými lidmi, je představit si tyto lidi v možná lehce komických každodenních situacích, které potkávají nás všechny. Ať už máme mluvit před majitelem firmy, či profesorem matematiky, i tito lidé si nejspíš se svou dcerou, vnučkou, neteří, nebo dcerou svých přátel na návštěvě někdy hráli na princezny u odpoledního čaje. Se rtěnkou, očními stíny a pastelovou šálou popíjeli z hrnečků na malovaných podšálcích čaj spolu s panenkami a plyšovými medvídky. Stačí si je pak v této situaci představit. V některých případech pak možná kromě trémy budete ještě krotit svůj úsměv. Možnou adaptací této techniky, kterou mi kdysi radil můj dědeček, je představit si tyto významné lidi, jak se střevními problémy sedí místo židle na toaletě. Přestože se podobná situace může blížit společenskému tabu, nakonec je i toto situace přirozená, každému vlastní a pro účely zvládání trémy poměrně efektivní. Zrovna tuto techniku osobně častěji používám v situacích, kdy nevystupuji před mnoha lidmi, ale vím, že se mezi diváky a posluchači nachází jeden, či několik důležitých osob, které potřebuji přesvědčit. Tyto lidi si pak v publiku najdu a s představami těchto lidí ve výše zmíněných situacích není obtížné při pohledu do jejich tváří udržovat úsměv. Tato technika mi velmi dobře zafungovala i při řadě jednání, či během státnic.

2. technika

Další možnou technikou, kterou preferuji, mám-li vystoupit před větším množstvím lidí, je představit si, že je tam místo nich velké dlouhé zrcadlo a já si to jen zkouším sám před sebou. Případně si můžete představit, že tam místo té spousty lidí sedí jen pár vašich nejbližších, před kterými se můžete uvolnit a chovat se zcela přirozeně – zkrátka být sám za sebe.

Toto rád používám naopak, když moje tréma neplyne primárně z konkrétních osob v hledišti, ale z jejich celkového množství. Dobře mi to fungovalo především, když jsem měl prezentovat něco nového, co ještě nebylo tolik „zažité“. Měl jsem pak pocit, že si to stále jen zkouším a přítomnost davu lidí v hledišti mě příliš nerozptylovala.

3. technika

Můj třetí oblíbený způsob je vstoupit do role. Zkrátka si představte, že nejdete prezentovat svůj projekt sám za sebe, ale že jste herec, který ztvárňuje hlavní roli ve vlastním filmu a vaše postava je zdatný a zkušený rétor, kterého hned tak něco nerozhodí a přesně ví, co dělá.

Tento způsob se stal za roky vystupování zřejmě mým nejoblíbenějším. Když se mi již povedlo překonat obtíže s výstupem pro tolik lidí, vstup do role bylo tím, co mému výstupu dodalo větší „šťávu“ a pestrost. Podle potřeby jsem pak mohl svůj „charakter role“ libovolně upravovat výstup od výstupu. Pokaždé jsem byl za sebe, ale vždycky trochu jinak, což mě na tom velmi bavilo.

4. technika

Čtvrtý způsob částečně navazuje na ten předchozí. V podstatě se jedná o to, že „posílíte“ své osobnostní charakteristiky, které vám při prezentaci pomohou, a naopak potlačíte ty, které by mohly spíš překážet. Z mé zkušenosti není na škodu vystoupit před lidi s pocitem „teď je to moje a všechny tady zbourám“. Možná by se dalo mluvit o mírné „aroganci“ či pocitu vlastní důležitosti, ale pozor, jen do té míry, aby nám to dodalo sebevědomí při výstupu, ne tak, abychom arogantně skutečně působili. 

Tuto techniku rád používám v situacích, kdy mám vystoupit před větším počtem lidí a chci působit sebejistě. Nejde až tak o to, že bych se obával, že udělám chybu, ale když se před vámi objeví více lidí, může se vám, stejně jako mě, často zdát, jako byste „ztráceli půdu pod nohama“. Mně v takových chvílích mnohdy pomohlo povzbudit právě ty stránky mě samotného, které mi tuto jistotu zase dodaly zpět. 

Všechny tyto postupy je pak možné libovolně kombinovat. Pokud máte pocit, že vám přes veškerou snahu vystupování před lidmi nejde, nevěšte hlavu. I v tomto oboru platí, že největším pomocníkem je praxe a všechny chyby, které se vám podaří natropit, patří mezi nejcennější zdroje zkušeností.

autor článku Bc. René Matlášek

Zdroje:

Steptoe, A. (1989). Stress, Coping and Stage Fright in Professional Musicians. Psychology of Music, 17(1), 3-11. doi:10.1177/0305735689171001

Studer, R., Gomez, P., Hildebrandt, H., Arial, M., & Danuser, B. (2011). Stage fright: Its experience as a problem and coping with it. International Archives of Occupational and Environmental Health, 84(7), 761-771. doi:10.1007/s00420-010-0608-1

Chcete dát vědět, až napíšeme další inspirativní články? Napište nám vaši e-mailovou adresu a my se vám každý měsíc připomeneme.

Článek 4 techniky na zvládnutí trémy při prezentaci se nejdříve objevil na Inspirata.

Co je to relaxace?

Vědomá relaxace, jako je například mindfulness nebo imaginace, pro nás při tom může být jako naše pravidelná návštěva posilovny – té mentální. Abychom na své pozornosti pracovali a dokázali s ní dobře zacházet. Právě z těchto důvodů si myslím, že umět odpočívat a cíleně relaxovat je novodobou SUPERPOWER, kterou se můžeme naučit.

Náš workshop relaxace

O tomto a o více tématech jsem si o víkendu povídala s neskutečně nabitými a všestrannými členy Pražského parlamentu dětí a mládeže. Můžu říct, že jsem přesvědčená, že tihle mladí–dospělí toho dokážou hodně! Ale shodli jsme se, že odpočinek je možná jedna z nejtěžších disciplín, které se chtějí naučit.

Protože přibrzdit je někdy potřeba, abychom to mohli zase rozjet na plný plyn.

Relaxace a pozornost ve firmách

A přesně to vídám pravidelně v některých firmách nebo i v právním světě. Umíme se pořádně rozjet, dosahovat vysokého výkonu. Ale víme taky, jak zabrzdit a doplnit palivo?

Pokud byste si na tyto otázky chtěli odpovědět nebo si nějaké relaxace zkusit i u Vás v práci, napište nám z Inspirata. Aktuálně dokonce pracujeme i na několikaměsíčním programu pravidelných relaxačních well-beingových aktivit do firem a myslím, že to bude pecka!

Chcete dát vědět, až napíšeme další inspirativní články? Napište nám vaši e-mailovou adresu a my se vám každý měsíc připomeneme.

Článek Relaxace a pozornost se nejdříve objevil na Inspirata.

1) Konec megalomanským akcím pro 500 lidí.

Firmy upouští od hromadného sdružování a podporují setkávání týmů a menších skupin, poboček. Během Covidu to byly i malé skupinky okolo 10 – 15 lidí.

2) Odzvonilo okázalým teambuildingům.

Firmy šetří na zbytečných výdajích, ale ne programu. Vedení se často bojí platit drahé pronájmy externích prostorů, a tak kvůli storno poplatkům a Covidu přesouvají akce pro zaměstnance do svých prostor nebo pro menší skupiny využívají program ve veřejném parku. Aby ušetřili, tak si často hotel a jídlo domluví sami a od teambuildingovky si objednají jen program.

3) Teambuilding se vrací ke své původní podstatě.

Tento trend je dlouhodobější a přišel už před Covidem, pocovidová doba ho podle mého odhadu jen posílí. Firmy si uvědomují, že nestačí jen „potkat se“, ale rádi využívají různé programy a teambuildingové aktivity proto, aby lidem nabídli ten čas společně nějak smysluplně strávit, dozvědět se o sobě něco nového, prohloubit vzájemnou důvěru, zlepšit komunikaci

4) Specifikum pro IT.

V IT jsou více než jinde populární TMB o víkendu nebo odpolední programy 16:00 – 20:00. Je to tím, že obzvlášť pro firmy v projektovém IT, které za práci svých lidí fakturují zákazníkovi může celofiremní tmb pro 30 lidí ve všední den znamenat až milionovou ztrátu.

A jak na to budete reagovat vy z pozice HR? Napište nám, zda je to u vás stejné nebo jdete v trendech proti proudu. Zajímá nás, jak to u vás je teď po Covidu.

Jak jsme na to reagovali my jako teambuildingovka?

Naší doménou jsou menší skupiny a taky cílenost programu (podpora angažovanosti, zlepšení spolupráce týmu…). Možná je to tím, že většina z nás jsou psychologové a chceme z tmb, které děláme, vytěžit přesah do práce. Proto teď pro naše firmy, se kterými spolupracujeme, dáváme dohromady teambuildingy pro skupiny cca 20-30 lidí, ve kterých je již dovolené setkávání.

A co jsou nyní nejoblíbenější programy? To se taky proměnilo. No karaoke ani vařící tmb už to nejsou a překvapivě i o hodně sportovní programy teď není zájem (že by chybějící fyzička po lock downu?).

A co jsou nyní nejoblíbenější programy? Karaoke ani vařící teambuilding už to nejsou.

Zkusím vysvětlit principy toho, o co je teď největší zájem a co se dá udělat ve větší zasedačce nebo na okolním hřišti/parku pro počet 10 – 30 lidí. (Samozřejmě většina programů jde udělat i pro počty do 100 lidí.)

1) Pro zábavu a nenásilné posílení vztahů

Casino – program, kdy lidé mohou vsázet a bavit se (kostky, ruleta, black jack atd). Každý dostane základní peníze, další peníze získávají za skutky, které upíší u bankéře (např. umyju auto, udělám celé firmě palačinky, složím oslavnou báseň o šéfovi na poradu). Na konci pak probíhá dražba, kdy za peníze, které kdo „vydělal“ ostatní draží ten skutek (směnku).

2) Pro zábavu a posílení týmového ducha

Hecni to – Topovka minulého roku- cca 1-2 hod soutěž v různých drobných disciplínách jako např. postavit věž z 4 jablek, trefit balonek do kelímků, gumičkami sestřelit karty na konci stolu atd. Prostě drobné „hospodské úkoly“. Celé je to koncipované jako soutěž cca 4-8 členných týmů, moderátor vždy vyhlásí úkol a tým pošle svého „koně“ do 2 minutové výzvy. Ti co vyhrají dostanou cenu a slávu.

3) Prostě oddychovka a sranda

Riskuj! Vědomostní kvíz týmů. Místo zlatých cihliček občas narazí místo otázky na nějaký sranda úkol. Na něj můžou sázet, zda se jim povede. Vsází ale i ostatní týmy, tím se hra stává více interaktivní.

4) Pro posílení spolupráce/leadershipu

Konstrukční hry – třeba obrovská domino challenge dráha. Jedná se o 2 hodiny kreativního stavění z nejrůznějších materiálů, a nakonec se pošle kulička a všichni se nestačí divit. Dá se udělat i trochu rozvojově jako výzva pro jednotlivé týmy, na prohloubení spolupráce a komunikace v týmu. Oblíbené hlavně v pánských a smíšených kolektivech.

5) Pro posílení spolupráce/leadershipu s pohybem na vzduchu

Pevnost Boyard/Hry bez hranic/Putování po stopách šíleného vědce – několik stanovišť s úkoly vyžadujícími přemýšlení i manuální zručnost, ale hlavně týmovou spolupráci.

6) Na zablbnutí

Step mania – asi znáte takové ty tančící podložky se čtyřmi šipkami. My v Inspiratě máme audio techniku i 4 podložky, případně i moderátora, který hecuje, ať si vaši lidé zablbnou. Oblíbené hlavně ve smíšených a ženských kolektivech.

7) Oddychovka na posílení vztahu k firmě a týmovou tvořivost

Tvořivky – vyrábíme hmyzí domky, vánoční věnce a dekorace, mozaiky s logem firmy nebo nově máme i workshop kaligrafie (napsat přáníčka kolegům, hodnotové citáty do firmy).

Snad vám byl tento článek inspirací. Pokud se rozhodnete nás oslovit jako partnera pro TMB program, budeme moc rádi. Můžete psát přímo mně na hanka@inspirata.cz

Chcete dát vědět, až napíšeme další inspirativní články? Napište nám vaši e-mailovou adresu a my vám každý měsíc pošleme ty nejlepší.

Článek Teambuildingy a Covid – 4 trendy a 7 tipů se nejdříve objevil na Inspirata.

Jak objednat efektivní webinář?

Není tajemstvím, že přes 90% poptávky se týká on-line podoby. Pokud objednáváte on-line webinář, myslete na to, že jeho efekt je výrazně nižší než efekt fyzického tréninku. Co ale pomáhá, je objednávat webináře, na které navazují tzv. follow upy neboli setkání, kde se k informacím z webináře pravidelně vrací a hledá se cesta, jak naučené dostat do pracovních návyků. Zároveň neobjednávejte webinář delší než 3 h (s pauzou) nebo 2h, to už pozornost člověka neutáhne.

Interaktivní webinář nebo nahrané video?

Video:

Mnoho firem začalo nabízet tzv “nahrané semináře”, kdy si lidé prostě pustí obsah. Jejich výhodou je, že je můžete poté poslat většinou všem zaměstnancům, takže vychází cenově dobře. Pro vzdělávací firmy je to skvělý produkt, takže nabídka je opravdu široká. V roli HR jsem je ale nikdy neobjednávala. Tato výhoda totiž lehce zmizí, když zjistíte, že se na ně téměř nikdo nepodíval. Proč? Možná proto, že nahraného know-how je na internetu spousta a často zdarma (například youtube kanály, ted talks a mnoho dalšího). Navíc tento materiál plní jen jednu ze tří složek, kterou potřebujeme, abychom se učili nové, tedy složku 1: “vím, mám znalost” a neplní už složky 2:“potřebuju si to vyzkoušet a diskutovat o tom“ ani 3: “praktická aplikace” .

Interaktivní webinář:

Všechny 3 složky naopak umí naplnit interaktivní webinář. Pokud ho chcete mít opravdu efektivní, tak si ho nechte upravit vaší firmě na míru. My razíme filozofii interaktivních webinářů na míru firmě už od začátku a výsledky máme skvělé.

Jaká témata jsou letos HOT tips?

Zatímco předchozím letům dominovaly komunikační dovednosti (zvládnout konflikty, asertivita, prezentace,..) a leadership / manažerské dovednosti, situace okolo Covidu zamíchala kartami, a tak se top tématy staly:

1. Duševní zdraví, odolnost, mindfulness: firmy chtějí pomoct svým lidem najít rovnováhu a klid v těchto náročných podmínkách.
2. Sebeřízení, motivace: jak určit priority, organizovat home office a jak pracovat s energií.
3. Vedení a spolupráce týmu v on-line: jak udělat meeting efektivně a komunikovat na dálku je stále slabým bodem mnoha týmů. Důležité je, že opravdu funkční je až když se pravidla nastaví celofiremně.

Tápete v tom, jak se s tím letos poprat? Můžu nabídnout názor dlouholetého HR a majitelky vzdělávací firmy v jedné osobě. Tak mi napište o nezávaznou 30min  konzultaci.

Chcete dát vědět, až napíšeme další inspirativní články? Napište nám vaši e-mailovou adresu a my vám každý měsíc pošleme ty nejlepší.

Článek Trendy ve firemním vzdělávání 2021 se nejdříve objevil na Inspirata.

Do nového roku 2021 nám všem přeji víc času pro sebe a víc odpočinku!

Ne nadarmo se totiž říká, že ty nejlepší nápady k nám přichází ve chvílích, kdy se cítíme odpočatí a uvolnění. Navíc se ukazuje, že lidé, kteří pravidelně odpočívají, dokážou mnohem lépe reagovat a přizpůsobovat se novým situacím. S ohledem na celkově překvapivý a nevídaný rok 2020 bych se nebála označit umění odpočinku za jednu ze superschopností, kterou se můžeme v novém nadcházejícím roce naučit anebo ji zdokonalit.

Pravidelná relaxace?

Jednou z možností je do svého života zařadit pravidelnou relaxaci. Je to dovednost, díky které jsme schopni se odpoutat od všedních problémů, deadlinů nebo úkolů, které nás čekají. Ideálně bychom při relaxacích měli být schopni uvolnit cíleně jak své tělo a svaly, tak i mysl. Aktivit, díky kterým jsme schopni relaxovat, je nespočet. Existují dokonce i aplikace, které nám v tom mohou pomoci, ale už jen krátká procházka v přírodě nebo několika minutové soustředění se na vlastní dech dokáže zázraky.

Abychom však dokázali skutečně relaxovat například i na vycházce nebo v sauně, je ideální si projít alespoň tzv. „relaxačním minimem“, díky kterému se učíme být více pozorní k tomu, co se děje s naším tělem a v naší mysli. Na začátek proto doporučuji vyzkoušet relaxační techniky, které nám umožňují cíleně se uvolnit a dokážou nás v naší snaze i vést tím, že nám říkají, jak vlastně na to. Ukážou nám základy a také si díky nim můžeme prožít, jaké to je být uvolněný a „zrelaxovaný“. Pak je mnohem jednodušší se do tohoto stavu pravidelně vracet i v průběhu dne.

Ale pozor! Opravdu důležitá je tu pravidelnost. Až ve chvíli, kdy opakujeme danou techniku, můžeme vidět skutečné přínosy v našem životě. Pokud byste tedy rádi vnesli do svého života něco nového, jako je třeba relaxace a odpočinek, je důležité mít plán. Může to znít složitě, ale vlastně se jedná jen o pár kroků a chvilku času a jste připraveni. Do nového roku si tedy pravidelně již několik let nedávám předsevzetí, ale tvořím si malý akční plán pro jednu věc, kterou chci v novém roce zkusit.

Zkuste to letos se mnou s relaxacemi! 

Jakou relaxace chcete pravidelně vyzkoušet? (soustředění na dech, uvědomování si svého těla, představování si svého oblíbeného místa, atd.)

Odpovězte si jasně na otázky:

• Co?
• Kdy?
• Jak často za týden?
• Kde?
• Jak dlouho? (minuty)

Tipy pro tvorbu udržitelného akčního plánu:

start small! – nejdůležitější je pravidelnost, takže je fajn začít s kratšími úseky, které Vám nezaberou tolik času, a ty postupně navyšujte podle libosti

 pravidelnou krátkou relaxaci spojte ideálně s nějakým jiným zvykem (např. po nebo před umýváním zubů, po snídani, po nebo před pravidelným cvičením)

 přizpůsobte si prostředí (vytvořte si svůj koutek, kde budete pravidelně relaxovat; napište si svůj záměr někam, kde ho denně budete vídat; nastavte si připomínku)

 najděte si skupinku nebo někoho s kým budete moci sdílet a dělit se o své úspěchy

 sem tam si připomeňte, proč vlastně chcete tenhle návyk získat, jak to vypadá, když už je tento návyk součástí vašeho života

 pozor! pravděpodobnost svého úspěchu zaručeně zvýšíte, pokud provedete tento krok: zavřete oči a představte si, co by mohlo překazit nebo ztížit plnění Vašeho akčního plánu a zkuste si napsat, co s tím můžete udělat (pokud nastane X, tak ……)

Pokud byste měli chuť si v novém roce vyzkoušet různé druhy relaxací, které by se hodily pro Váš novoroční odpočinkový restart, tak se s Vámi ráda uvidím na webináři/workshopu relaxačních technik. Ve dvou hodinách si vyzkoušíme různé techniky, abyste získali přehled o tom, které techniky by Vám mohly nejvíce vyhovovat. Ukážeme si i relaxace pro každý den, které je možné využít v práci, ve frontě na poště, ale i v MHD. A samozřejmě nebudou chybět ani zajímavé informace o relaxacích a proč je fajn je do našeho života zařadit.

Chcete dát vědět, až napíšeme další inspirativní články? Napište nám vaši e-mailovou adresu a my vám každý měsíc pošleme ty nejlepší.

Článek Superschopnost roku 2021? Umění odpočívat se nejdříve objevil na Inspirata.

Proces vymýšlení her

Uveďme si postup na jednoduché simulační hře, která se bude zabývat schopností zaměstnanců či manažerů efektivně delegovat práci na druhé. Zpočátku si musíme promyslet, kolik lidí se tréninku bude účastnit. Trénink v týmu přináší to, co jiné typy neumožňují – sociální aspekt. Při práci v týmu se nestačí zaměřit pouze na řešení úkolů, ale musíte také s ostatními členy komunikovat a spolupracovat. Pokud se navíc přidá prvek soutěživosti, kdy proti sobě soutěží více týmů, hra se tím stává zajímavější a zábavnější.

Poté, co jsme se rozhodli pro skupinovou hru a známe přibližný počet lidí, musíme vytvořit podmínky, ve kterých bude pro úspěch týmu delegování nezbytné. Hromadící se úkoly, které jediný člověk nesplní sám, jsou dobrým výchozím bodem. Za každý splněný úkol dostane tým určitý počet bodů. Účastník, který pro danou hru bude vykonávat funkci šéfa, si odzkouší, zda je efektivnější, když práci vykonává sám, nebo když ji deleguje na druhé. Šéf také bude muset přemýšlet, jak práci rozdělit, aby byl jeho tým úspěšný, a u kterých úkolů je lepší, když je splní sám.

Nyní již víme, co bude úkolem vedoucího. Zbývá promyslet si, jaké činnosti budou vykonávat ostatní členové. Dostanou pevnou funkci, budou mít své stanoviště a plnit předem dané úkoly, nebo rozhodne až šéf, co budou jeho podřízení dělat? Kromě schopnosti delegovat úkoly se lídr bude muset pravděpodobně vypořádat i s tím, jak své „podřízené“ motivovat k práci. Projeví se tak nejen motivace celého týmu, ale i schopnost šéfa s motivací pracovat.

Nakonec vyvstává otázka, jak celé naše dílo vysvětlit účastníkům rozvoje. Sdělíme jim zadání hry ústně, nebo v papírové formě, ve které bude mít každý účastník popsáno, co má dělat a co je cílem jeho práce? Pak už jen stačí hru třikrát otestovat a postupně ji upravit tak, aby byla použitelná pro různé skupiny s různou úrovní dovedností.

Cíl simulačních her

Cílem simulačních her je, aby si účastník úkoly prožil a díky tomu to, co se naučil, snadněji přenesl do pracovního procesu i každodenního života. Čas věnovaný vzdělávání tak nepřijde na zmar a prospěch ze vzdělání bude mít jak firma, tak i samotný zaměstnanec.  

Lákalo by Vás také využít při rozvoji svých zaměstnanců simulační hry? Napadá Vás téma nějaké simulační hry, co bychom mohli využít?

Chcete dát vědět, až napíšeme další inspirativní články? Napište nám vaši e-mailovou adresu a my se vám každý měsíc připomeneme.

Článek Od jednoho nápadu až po úspěšný rozvoj aneb jak vznikají simulační hry se nejdříve objevil na Inspirata.

Při simulační hře vstupujeme do fiktivní situace a řešíme situace, se kterými se můžeme běžně v pracovním prostředí setkat. To vše za využití herních prvků jako jsou zadaná pravidla nebo využívání strategie. Cílem hry je vtáhnout „hráče“ do děje pomocí prvků konfliktu a motivace zvítězit.

Tento způsob vzdělávání má široké spektrum využití v závislosti na stanoveném cíli – zvyšování zájmu a motivace účastníků, prezentování informací a principů, formulaci myšlenek, argumentů nebo faktů, která se dříve naučili. V rámci vzdělávání se díky hrám mohou účastníci lépe poznat a co je neméně důležité, trénink si užijí. Zároveň jim správně zaměřený trénink poskytne možnost lépe poznat svou motivaci. Po zkušenosti ze simulační hry by účastníci měli být schopni přenášet dovednosti a znalosti, které je naučil jejich vlastní zážitek v simulované situaci do reálných životních situací. Zároveň se díky simulačním hrám zlepšuje efektivita práce účastníků.

Jaké mají tedy simulační hry výhody?

Zkušenostní přístup

Vzpomenete si ještě na svá školní léta, kdy jste se museli našprtat několik stránek letopočtů nazpaměť? Kolik si jich ještě pamatujete? Co si však můžete pamatovat lépe jsou názorné ukázky gravitace ve fyzice nebo nebezpečí kyselin v chemii. Naše zkušenost je spjata se zážitkem a lidé si díky zkušenostem získané znalosti sami tvoří. A pokud je toto učení navíc zábavné a využitelné v reálné praxi je učení ještě efektivnější. Díky zážitku totiž prožíváme emoce, které nám usnadňují si informace lépe pamatovat. V simulační hře se učíme z důsledků vlastního jednání, hledání netradičních řešení a společného překonávání úkolů a výzev.

Aktivní přístup k řešení problémů

Simulační hry patří do skupiny aktivních výukových metod. Jsou nastaveny tak, aby hráče nutily aktivně vystupovat, rozhodovat se, řešit problémy, komunikovat se spoluhráči a spolupracovat s nimi. Díky těmto prvků si účastníci her osvojí nejen schopnost řešit problémy, ale i komunikovat efektivně s ostatními.

Zastavit, vrátit se, reflektovat

Simulační hry nabízí to, co by v reálném světě nebylo možné. Zastavit se, reflektovat hru, své kroky a případně svá rozhodnutí přehodnotit, zjistit, jaké jsou dopady nových rozhodnutí a opět je reflektovat. Je možné opakovat více podobných situací nebo konkrétní situace dle individuální potřeby hráčů, čímž se urychlí učení.

Bezpečné prostředí

Simulační hry slouží k nácviku dovedností. Můžeme tedy dělat chyby a zkoušet různé varianty řešení, aniž by řešení mělo reálné důsledky nebo bylo nezvratné.

A ptáte se, jak tedy mohou simulační hry vypadat? Mohou být založené na pohybové aktivitě, manuální nebo počítačové simulaci či jakékoli jejich kombinaci. Simulační hra může vypadat i tak, že hrajete s kolegy upravenou deskovou nebo karetní hru.

Měli byste chuť se nějaké simulační hry se svými kolegy zúčastnit? Už v létě můžete mít možnost si vše na vlastní kůži zažít.

Chcete dát vědět, až napíšeme další inspirativní články? Napište nám vaši e-mailovou adresu a my se vám každý měsíc připomeneme.

Článek Simulační hry – vést firmu a poučit se z vlastních chyb se nejdříve objevil na Inspirata.